Middle of nowhere... Trip to Hämeenlinna!

Jo, je to tady opravdu trochu Middle of Nowhere. Moc krásné, tiché, domácí, ale jsem děvče z města, tak přece jen občas potřebuji trochu toho města. Jen jednou týdně do obchodu na 1h mi opravdu nestačí a plánovat si, co budu jíst celý příští týden je pro mě osobně úplně... za trest! :D Potřebujeme tedy kola, abychom se mohly s holkama dostat tam, kam jen budeme chtít! Do Lepaa samozřejmě autobusy jezdí, ale i tak to stojí dost za prd... Ve všední dny se sem (a tam) člověk asi nějak dostane (i když studenti dost často jezdí společně autem), ale o víkendu? Nemáš šanci! Teda máš, ale jen jedno stranou :D Je to tak "skvěle" vymyšlené, že se dostaneš buď tam nebo zpátky. Náš plán byl takový: jet v sobotu ráno autobusem v 9:20 do Hämeenlinny, tam se podívat po kolech a když bychom je nesehnaly, tak pak někdy odpoledne jet vlakem do Paroly a z Paroly do Lepaa cca 10 km pěšky... Let's do it!

správný orientační běžec ví, kam jít ;-)

Před odjezdem jsem na internetu našla skvělý koloobchod s kavárnou dohromady... To chceš! Už jsem opravdu potřebovala dobrou kávu...

První šok se odehrál v autobuse, když lístek, jenom do Hämeenlinny, stál 6,10 Euro. Ok, zachovat klid, jsme ve Finsku a budu se těšit na kávu a na to, až si pořídíme naše vozidla. Bohužel byla kola opravdu drahá, takže jsme je tam prozatím musely nechat! Na zlepšení nálady jsme ale s Flore a Paty poseděly v kavárně, která byla opravdu moc moc dobrá a krásná...  V kolokavárně jsme dostaly ještě nabídku takovou, že si kola koupíme za tu cenu, kterou tam mají uvedenou, ale budeme je mít jen vypůjčená a až budeme odjíždět, vrátíme je a vrátí se nám částka taková, která bude odpovídat opotřebení kola. V tu chvíli jsme se nedokázaly rychle rozhodnout, tak jsme se raději vydaly na průzkum do Oldshops (jak já tomu říkám), které nám byly doporučeny, že tam možná najdeme naše vysněná a né tak moc drahá kola...

Life is too short to drink bad coffee!!!

V ČR jsem byla ve spoustě antik obchodech, ale tohle?! To bylo hustý! Obrovská místnost plná starých věcí... Prvně jsem ve Finsku shoppovala a mám z toho moc velkou radost... 11 ramínek za 1 Euro?! A stará červená forma na bábovku taky za jedno Euro?! Opravdu?! Když jsem vítězoslavně odcházela s ramínky a formou na bábovku celkově za 2 Eura, byla jsem tím nejšťastnějším člověkem na světe... Jo a kola stála dost za prd... Ošklivá, nefunkční a drahá...

Let's try another one...! Do dalšího Oldshopu to bylo pekelně daleko, pěšky a byla jsem hladová... Měla jsem ale zase ohromnou radost... Z čeho tentokrát? Spousta kráásných komínů po cestě a krásný cihláček hned vedle silnice. Bomba!

Jestli ten obchod předtím byl velký, tak tenhle byl megahustěkrutopřísně obrovký! Vypadalo to jako obrovská čínská tržnice, ale i se starýma a krásnýma věcma. Zde jsme strávily asi další hodinu a jediná Flore si něco odnášela. Kola zase nic... :-/

Měla jsem už tak hrozný hlad, že náš další směr byl jasný. Jídlo! Pizza -> obchod -> a domů!

Nezbývalo nám nic jiného než opravdu jet vlakem a pak jít pěšky. Při čekání na vlak nás popadla ale tak skvělá nálada, že jsme se nepřestávaly smát. Nevím proč, ale musely jsme v Parole na nádraží vypadat asi opravdu bezradně, protože po chvíli za náma přišla paní a ptala se nás, jestli jsme se ztratily a jestli nepotřebujeme pomoci. Odpověděly jsme, že ztracené ani moc nejsme, ale že se jen potřebujeme dostat do Lepaa a to pěšky! Paní se asi dost zhrozila, protože nás následně do Lepaa odvezla autem!!! Nejvíc nejhodnější člověk!

 ,,Dnes jsem pomohla já vám, tak někdy pomozte vy někomu dalšímu!" Tato slova byla tak moc krásná a paní tak moc milá a hodná, že na tyhle příběhy a zážitky budu hodně dlouho vzpomínat!

                                                                 Mám vás ráda!